Osobnosti krucemburských škol

Josef Miroslav Tocháček

Působil v krucemburské škole v letech 1866 - 1887. Pocházel ze Skutče, ale do Krucemburku přišel z Hlinska na místo podučitele. R. 1868 byl jmenován zatímním učitelem a r. 1870 zatímním řídícím učitelem. Roku 1874 byl ustanoven definitivním řídícím učitelem. J. M. Tocháček založil „Pamětní knihu školy krucemburské". Kniha, kromě historie školy v Krucemburku, obsahuje v úvodní části kapitolu o historii obce a různé přírodopisné a zeměpisné údaje týkající se obce a jejího nejbližšího okolí. Tato práce se později stala základním pramenem pro vznik dalších prací o minulosti obce. Při leteckém bombardování obce 9. května 1945 však byla značně poškozena. J. M. Tocháček odešel r. 1887 do Ronova nad Doubravou, kde se stal ředitelem měšťanské školy.

Josef Kynčl

Pocházel z Dolních Štěpánovic u Jilemnice. V krucemburských školách působil v letech 1878 - 1922. V letech 1878 - 1919 ve škole evangelické, kde od r. 1891 zastával funkci řídícího učitele. Když byla r. 1919 tato škola zrušena, přešel na školu veřejnou - státní, kde působil do r. 1922. Odtud odešel na zasloužilý odpočinek. V době svého působení v Krucemburku se věnoval historii obce. Celkem 11 let vykonával funkci místního kronikáře. Kromě této práce zanechal obci velmi významné a náročné dílo, které vyšlo pod názvem „Průvodce Krucemburkem s rodinnými kronikami". Tato publikace obsahuje soupis všech domů v Krucemburku a jejich historii od nejstaršího známého až po r. 1918. V Krucemburku také r. 1934 zemřel a je pochován na místním evangelickém hřbitově.

Václav Hubatý

Pocházel z Nového Strašecí. Do krucemburské školy přišel z Čachotína a působil zde v letech 1888 – 1903. Odtud odešel do Bílku, kde se stal správcem jednotřídní školy. V. Hubatý je autorem spisu o zvycích a obyčejích v této oblasti Vysočiny. Originál spisu je uložen v Městském muzeu v Chotěboři.

Emanuel Konfršt

Pocházel z Chotěboře a v krucemburské škole působil v letech 1903 - 1909. Byl výborným muzikantem, zakladatelem a vedoucím dělnického pěveckého spolku v Krucemburku. V době svého působení v Krucemburku také založil a vedl mužský pěvecký sbor, který měl až 30 členů. Byl autorem melodie písně „Kde Doubravka se v stínu rodí tichá". V r. 1909 odešel do Chotěboře.

František Pátek

Působil v krucemburské škole v letech 1903 - 1905. Pocházel z Velké Losenice. Byl literárně činný. Psal básně a napsal drobné literární dílko „Na vlastních cestách". Byl autorem slov k písni „Kde Doubravka se v stínu rodí tichá". Na počátku šk. r. 1905 - 1906 nastoupil na místo učitele v Malé Losenici.

Josef Vít Janáček

V krucemburské škole působil v letech 1929 - 1967. Od 1. prosince 1946 zastával funkci ředitele školy. J. V. Janáček měl významnou zásluhu na výstavbě nové školy, když původní škola byla 9. května 1945 zcela zničena. Byl výborným muzikantem i zpěvákem. Rád zpíval národní písně i operní árie. Často také vystupoval při různých slavnostech a společenských večerech. Zabýval se historií obce a v šedesátých letech napsal obsáhlý spis o dějinách obce, který měl být vydán v r. 1966. K jeho vydání však bohužel nedošlo, takže se dochovalo pouze několik jeho kopií.

Radomír Holík

Pocházel z Prahy. Do Krucemburku přišel se svými rodiči jako student krátce před druhou světovou válkou z Křivoklátska. 23. ledna 1945 byl spolu s rodiči zatčen gestapem, obviněn ze spolupráce s partyzány a odvezen do koncentračního tábora v Terezíně, odkud se po válce vrátil sám. V té době dokončil studia na ped. škole a r. 1946 nastoupil jako učitel na krucemburskou školu. Působil zde do r. 1975, kdy odešel do invalidního důchodu. R. Holík byl autorem kapitoly o protifašistickém odboji v Krucemburku a okolí, která se stala součástí práce J. V. Janáčka o dějinách obce. 18 let zastával funkci místního kronikáře a více jak 25 let sledoval a vedl záznamy o počasí v Krucemburku.

Již v 19. století působili v krucemburské škole učitelé, kteří vstoupili do její historie svou obětavou a pečlivou prací. Protože však v té době nebyly o školách většinou vedeny písemné záznamy - školní kroniky, víme o těchto učitelích poměrně málo.

Mezi těmito učiteli vynikal především Jakub Pátek, který byl v letech 1826 - 1868 správcem (řídícím učitelem) veřejné školy. Ve své pedagogické činnosti se věnoval zejména otázkám výchovy mládeže a napsal na toto téma menší práci.

Další známou osobností byl František Pospíšil, který působil v letech 1845 - 1880 na evangelické škole. Za svou práci byl vyznamenán stříbrným záslužným křížem. Bohužel před koncem svého působení byl stižen nervovou chorobou a musel zanechat učitelské činnosti.
Do dějin krucemburské školy také vstoupil svou výchovnou prací krucemburský římskokatolický kněz Václav Pešina z Čechorodu, známý vlastenec, pozdější kanovník pražské kapituly, který působil v Krucemburku počátkem 19. století. V krucemburské škole založil tzv. Zlatou a Černou knihu, do kterých se zapisovaly dobré skutky a přestupky žáků. R. 1858 byl za svou vydavatelskou i výchovnou činnost povýšen do rytířského stavu.